Bible

1 Milenec: Do své zahrady jsem přišel, sestro má, nevěsto má! Natrhal jsem si myrhu a nabral balzámu, z plástu jsem pojedl medu a vína i mléka se napil. Jeruzalémské dívky: Jen jezte a pijte, přátelé, opojte se milováním. 2 Dívka: Spala jsem, ale mé srdce bdělo a slyšelo, jak milý můj klepe: "Otevři mi, sestro má a lásko má, holubičko moje čistá, hlava má je plná rosy a vlasy zvlhly nočními krůpějemi." 3 Ale já jsem řekla: "Už jsem svlékla svoje šaty, to je mám zas obléknout?" Už jsem si umyla nohy, to je mám zas ušpinit?" 4 Můj milý vsunul do otvoru ruku, aby otevřel dveře, a mé srdce se rozechvělo. 5 Vyskočila jsem, abych mu otevřela. Z mých rukou stékal vonný olej, z mých prstů se na dřevěnou závoru stírala jemná myrha. 6 Otevřela jsem mému milému, ale on už byl pryč. Když ke mně mluvil, srdce se mi chvělo. Nyní se však zastavilo, protože se neozval. 7 Našli mne strážní, jež chodí po městě, udeřili mne a zranili. Hlídači hradeb mi strhli závoj. 8 Zapřísahám vás, dívky z Jeruzaléma, najdete-li mého milého, řekněte mu, že jsem chorá láskou. 9 Jeruzalémské dívky: Pověz nám, ty nejkrásnější z žen, jaký je ten tvůj jediný a milovaný? Proč je lepší, než kterýkoli jiný? Proč nás tak zapřísaháš? 10 Dívka: Můj milý je bílý jako mléko a rudý jako krev. Vyniká nad tisíce jiných. 11 Hlavu má jako ryzí zlato, vlasy jako palmové třásně - černé jako havran. 12 Jeho oči jsou hluboké a tiché, jako oči holubice nad potoky vod; koupají se v mléce a nad hojností sedí. 13 Tváře má jako záhon balzámu, jen vůně se z nich šíří. A rty jeho voní jako lilie, jen vonná myrha z nich stéká. 14 Ruce má jako zlaté válce, taršíšskými kameny zdobené; tělo jako slonovinu, vykládanou safírem. 15 Nohy jeho - to jsou sloupy z bělostného mramoru, jež na zlatých deskách stojí. Postavou je jako Libanón, vznosný je jako cedr. 16 Ústa má tak přesladká, a celý je jako klenot. Takový je, dívky z Jeruzaléma, takový je milý můj a přítel můj.